1. Tam, kde držitel předmětu prohlašuje, že má v úmyslu přepravovat použitá EEZ, a nikoli OEEZ, nebo tak již činí, vyžadují orgány členských států, aby měl tento držitel pro doložení tohoto prohlášení za účelem rozlišení mezi EEZ a OEEZ k dispozici:
a) kopii faktury a smlouvy týkající se prodeje nebo převodu vlastnictví EEZ, v níž je uvedeno, že zařízení jsou určena k přímému opětovnému použití a že jsou plně funkční;
b) doklad o vyhodnocení nebo zkouškách ve formě kopie záznamů (doklad o zkoušce, důkaz funkčnosti) pro každou přepravovanou položku a protokol obsahující veškeré informace o záznamech podle bodu 3;
c) prohlášení držitele, jenž zařizuje přepravu EEZ, že nic z přepravovaného materiálu ani zařízení není odpadem podle definice v čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, a
d) odpovídající ochranu před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky zejména prostřednictvím dostatečných obalů a vhodného uspořádání nákladu.
2. Bod 1 písm. a) a b) a bod 3 nepoužijí v případě, je-li přesvědčivě prokázáno, že k přepravě dochází v rámci dohody o převodu mezi podniky a že:
a) EEZ jsou zasílána jako vadná zpět výrobci či třetí osobě jednající jeho jménem na opravu v rámci záruky za účelem opětovného použití, nebo
b) použitá EEZ určená k profesionálnímu použití jsou zasílána na renovaci nebo opravu za účelem opětovného použití na základě platné smlouvy výrobci či osobě jednající jeho jménem do zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady OECD C(2001)107/v konečném znění o revizi rozhodnutí C(92)39/v konečném znění o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití, nebo
c) vadná použitá EEZ určená k profesionálnímu použití, jako jsou zdravotnické prostředky nebo jejich součásti, jsou na základě platné smlouvy zasílána výrobci či třetí osobě jednající jeho jménem za účelem analýzy hlavní příčiny v případě, že analýzu může provést pouze výrobce nebo třetí osoby jednající jeho jménem.
3. K prokázání skutečnosti, že přepravovanými položkami jsou EEZ, a nikoli OEEZ, členské státy požadují, aby se zkoušky použitých EEZ a vedení souvisejících záznamů uskutečnily v těchto krocích:
Krok 1: Zkoušky
a) Provedou se zkoušky funkčnosti a vyhodnotí se přítomnost nebezpečných látek. Zkoušky se provádějí v závislosti na druhu EEZ. Pro většinu použitých EEZ je dostačující zkouška funkčnosti hlavních funkcí.
b) O výsledcích vyhodnocení a zkoušek se vedou záznamy.
Krok 2: Záznamy
a) Záznamy jsou bezpečně, nikoli však nastálo, upevněny buď přímo na (nebalená) EEZ, nebo na jejich obal tak, aby byly čitelné bez rozbalení zařízení.
b) Záznamy obsahují tyto informace:
název položky (název zařízení, pokud je uvedeno v příloze II nebo příloze IV, a kategorie podle přílohy I nebo III),
identifikační číslo položky (typové číslo), pokud existuje,
rok výroby (je-li k dispozici),
název a adresu společnosti odpovědné za doklad o funkčnosti,
výsledek zkoušek popsaných v kroku 1 (včetně data zkoušky funkčnosti),
druh provedených zkoušek.
4. Kromě dokumentace požadované v bodech 1, 2 a 3 se ke každému nákladu (např. přepravnímu kontejneru, nákladnímu automobilu) použitých EEZ přiloží:
a) příslušný přepravní doklad, např. CMR nebo nákladový list;
b) prohlášení odpovědné osoby o její odpovědnosti.
5. Jestliže chybí důkaz toho, že předmět je použitým EEZ, a nikoliv OEEZ, na základě příslušné dokumentace požadované v bodech 1, 2, 3 a 4, a jestliže chybí vhodná ochrana před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky zejména prostřednictvím dostatečných obalů a vhodného uspořádání nákladu, jež spadají mezi povinnosti držitele, který zařizuje přepravu, považují orgány členských států položku za OEEZ a mají za to, že náklad představuje nedovolenou přepravu. Za těchto okolností se s nákladem zachází podle článků 24 a 25 nařízení (ES) č. 1013/2006.