1. Orgány dozoru nad trhem vykonávají své činnosti, aby zajistily:
a) účinný dozor nad trhem na svém území u výrobků prodávaných on-line a off-line, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie;
b) přijímání vhodných a přiměřených nápravných opatření hospodářskými subjekty v souvislosti s dodržováním uvedených předpisů a tohoto nařízení;
c) přijímání vhodných a přiměřených opatření v případě, že hospodářský subjekt nepřijme nápravné opatření.
2. Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci a plní své povinnosti nezávisle, nestranně a nezaujatě.
3. Orgány dozoru nad trhem provádějí v rámci svých činností stanovených v odstavci 1 tohoto článku v přiměřeném rozsahu vhodné kontroly vlastností výrobků, a to prostřednictvím kontrol dokladů a případně fyzických a laboratorních kontrol na základě odpovídajících vzorků, přičemž stanoví priority svých zdrojů a činností k zajištění účinného dozoru nad trhem a mají na zřeteli vnitrostátní strategie dozoru nad trhem uvedené v článku 13.
Při rozhodování o tom, jaké kontroly provádět, u jakých typů výrobků a v jakém rozsahu, uplatňují orgány dozoru nad trhem přístup založený na rizicích s přihlédnutím k těmto faktorům:
a) možná nebezpečí a případy nesouladu s předpisy spojené s danými výrobky, a je-li to dostupné, jejich výskyt na trhu;
b) činnosti a operace pod kontrolou hospodářského subjektu;
c) dosavadní případy nesouladu hospodářského subjektu s předpisy;
d) vytváření rizikového profilu prováděné orgány určenými podle čl. 25 odst. 1, je-li to relevantní;
e) stížnosti spotřebitelů a jiné informace obdržené od jiných orgánů, hospodářských subjektů, sdělovacích prostředků a z jiných zdrojů, které by mohly svědčit o nesouladu s předpisy.
4. Komise může po konzultaci se sítí přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví jednotné podmínky kontrol, kritéria pro určení četnosti kontrol a množství vzorků, které mají být zkontrolovány v případě některých výrobků nebo kategorií výrobků, u nichž byla opakovaně zjištěna konkrétní rizika nebo závažná porušení příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti či jiných veřejných zájmů chráněných uvedenými předpisy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.
5. Pokud hospodářské subjekty předloží protokoly o zkouškách nebo osvědčení shody jejich výrobků s harmonizačními právními předpisy Unie, vydané subjektem posuzování shody akreditovaným podle nařízení (ES) č. 765/2008, orgány dozoru nad trhem je řádně zohlední.
6. Důkazy, které použije orgán dozoru nad trhem v jednom členském státě, lze bez dalších formálních požadavků použít při šetření k ověření souladu výrobků s předpisy prováděném orgány dozoru nad trhem v jiném členském státě.
7. Orgány dozoru nad trhem zavedou v souvislosti s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, tyto postupy:
a) postupy pro přijímání opatření na základě stížností nebo zpráv o otázkách týkajících se rizik nebo nesouladu s předpisy;
b) postupy pro ověření toho, že hospodářské subjekty skutečně přijaly požadovaná nápravná opatření.
8. Orgány dozoru nad trhem se za účelem zajištění komunikace a koordinace se svými protějšky v jiných členských státech aktivně účastní práce správních skupin pro správní spolupráci uvedených v čl. 30 odst. 2.
9. Aniž je dotčen ochranný postup Unie podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, považuje orgán dozoru nad trhem v jednom členském státě výrobky, které byly prohlášeny za nevyhovující na základě rozhodnutí orgánu dozoru nad trhem v jiném členském státě, rovněž za nevyhovující, pokud nedospěl na základě vlastního šetření a se zřetelem k případným podkladům, které mu poskytl hospodářský subjekt, k opačnému závěru.