1. Zpracování může být prováděno mimo dotyčný členský stát nebo mimo Unii za předpokladu, že přeprava odpadních baterií či jejich frakcí je v souladu s nařízeními (ES) č. 1013/2006 a (ES) č. 1418/2007.
2. V zájmu rozlišování mezi použitými bateriemi a odpadními bateriemi mohou příslušné orgány členských států kontrolovat přepravu použitých baterií, u nichž existuje podezření, že se jedná o odpadní baterie, z hlediska souladu s minimálními požadavky stanovenými v příloze XIV a odpovídajícím způsobem tuto přepravu monitorovat.
Pokud příslušné orgány v členském státě zjistí, že zamýšlená zásilka použitých baterií sestává z odpadních baterií, mohou být náklady na vhodné analýzy, kontroly a skladování použitých baterií, u nichž existuje podezření, že se jedná o odpad, účtovány výrobcům příslušné kategorie baterií, třetím stranám jednajícím jejich jménem nebo jiným osobám, které zařizují přepravu. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se doplňují minimální požadavky stanovené v příloze XIV, zejména pokud jde o technický stav, s cílem rozlišovat mezi přepravou použitých baterií a odpadních baterií.
3. Odpadní baterie nebo jejich frakce vyvážené z Unie v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se započítávají do plnění povinností, účinnosti a cílů stanovených v článcích 70 a 71 pouze tehdy, pokud vývozce odpadních baterií nebo jejich frakcí předloží doklady schválené příslušným orgánem místa určení, že zpracování proběhlo za podmínek, které jsou rovnocenné podmínkám vyžadovaným tímto nařízením a jsou v souladu s jinými právními předpisy Unie týkajícími se lidského zdraví a ochrany životního prostředí.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž se stanoví podrobná pravidla doplňující pravidla obsažená v odstavci 3 tohoto článku stanovením kritérií pro posuzování rovnocenných podmínek.