1. Toto nařízení stanoví požadavky týkající se udržitelnosti, bezpečnosti, označování štítkem, jiného označování a podávání informací, které umožňují uvádět v Unii baterie na trh nebo do provozu. Stanoví také minimální požadavky týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce, sběru odpadních baterií a jejich zpracování a podávání zpráv.
2. Toto nařízení ukládá hospodářským subjektům, které uvádějí baterie na trh nebo do provozu, povinnosti náležité péče v oblasti baterií. Stanoví rovněž požadavky pro zelené veřejné zakázky při zadávání veřejných zakázek na baterie nebo výrobky se zabudovanou baterií.
3. Toto nařízení se vztahuje na všechny kategorie baterií, a sice na přenosné baterie, startovací baterie, baterie lehkých dopravních prostředků, baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie, a to bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, vzhled, materiálové složení, chemické složení, použití nebo účel. Vztahuje se rovněž na baterie, které jsou zabudovány nebo přidány do jiných výrobků nebo které jsou k zabudování nebo přidání do jiných výrobků specificky určeny.
Je-li možno baterie uvedené na trh zařadit do více než jedné kategorie, má se pro účely kapitoly II za to, že náleží do kategorie, na kterou se vztahují nejpřísnější požadavky.
4. V případech, kdy jsou bateriové články či bateriové moduly dodány na trh ke konečnému použití bez jakéhokoliv dalšího zabudování nebo smontování do větších napájecích sad nebo baterií, má se pro účely tohoto nařízení za to, že byly uvedeny na trh jako baterie, a použijí se požadavky na nejpodobnější kategorii baterií. Je-li možno takové bateriové články či bateriové moduly zařadit do více než jedné kategorie baterií, má se za to, že náleží do kategorie, na kterou se vztahují nejpřísnější požadavky.
5. Toto nařízení se nevztahuje na baterie, které jsou zabudované nebo specificky určené k zabudování do:
a) zařízení, která souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států, zbraní, střeliva a vojenského materiálu, kromě výrobků, které nejsou zamýšleny výlučně k vojenským účelům a
b) zařízení určených pro vyslání do vesmíru.
6. Kapitoly III a IX tohoto nařízení se nevztahují na zařízení specificky určená pro zajištění bezpečnosti jaderných zařízení, jak jsou definována v článku 3 směrnice Rady 2009/71/Euratom (
1
).